Bretaň - Rennes
Rennes je největší město v bretaňském vnitrozemí (přibližně 250 tisíc obyvatel) v zemědělsky velmi vyspělé pánvi, při vtoku řeky Vilaine do Ille. Už dříve bylo důležitým střediskem správním, obchodním, později univerzitním. V současnosti je Rennes také důležitým průmyslovým centrem (výroba obuvi, kartáčů, nábytku, papírna, tiskárna); od začátku 60. let 20. století nastal další rozvoj průmyslu (automobilka, rafinérie ropy, elektronika). Konají se zde známé veletrhy (hlavně zemědělské stroje a výrobky, obchod kůžemi). Rennes je největší francouzské středisko obchodu s jablky na mošt. Rennes je také univerzitní město. Nacházejí se zde dvě univerzity, lékařská škola a další specializované školy. Rennes je hlavní město regionu Rennes, někdejší sídlo vévodů a bretaňského parlamentu, které dnes s hrdostí nese své bretaňské jméno Rozhon, je moderním evropským městem a místem konání mnoha populárních festivalů. Centrum města s rozsáhlou pěší zónou je vybudováno v klasicistním stylu. Středověké ulice byly zničeny požárem roku 1720, ale co zůstalo, dává ráz městu. Jsou tam jak středověké domy, tak i domy renesanční s bohatší výzdobou z doby kolem roku 1580. Jednou z nejvýznamnějších památek v Rennes je Kostel St-Sauveur ze 17. - 18. století. Uvnitř je pěkně zachovaný baldachýn ze zlaceného dřeva a varhany ze 17. století. Uvnitř tohoto kostela se nachází další významnou církevní památka - kaple Panny Marie zázračné, která zachránila Rennes před Angličany během obléhání roku 1357. Katedrála St-Pierre je již třetí katedrála postavená na tomto místě, dokončena byla roku 1844. Mistrovským dílem je zde vyřezávaný dřevěný oltář věnovaný životu Panny Marie. Brána Mordelaises představuje hlavní vchod do města, u ní se dochoval zbytek hradeb. Tudy vjížděli vévodové bretaňští ke korunovaci v katedrále. na náměstí Place des Lices se hrály hry a konaly turnaje. Justiční palác ze 17. století býval původně budovou parlamentu Bretaně, založenou roku 1552. Stavba z let 1618 - 1655 proběhla podle plánů Salomona de Brosse (architekta Luxemburského paláce v Paříži). Sídlí zde Nejvyšší dvůr pro 2300 bretaňských poslanců, má hlavně legislativní a politická role. Jižní fasáda byla vyzdobena v roce 1618 Salomonem de Brossem v již klasicistním stylu. Uvnitř je nejvýznamnější Velký pokoj se sloupy, vykládaný dřevem a zlacený lístečky zlata.
